Agronom, který se zasloužil o návrat špaldy na česká pole
  

Agronom, který se zasloužil o návrat špaldy na česká pole

Témata: biopotraviny

Ambiciózní podnikatel a bývalý agronom Martin Hutař jde tak trochu proti proudu. Na česká pole, ale také na stoly konzumentů navrací původní a tradiční obiloviny, které v dřívějších dobách byly typické pro českou krajinu. A hlavně tvořily podstatnou část jídelníčku. Po téměř čtyřech desítkách let obnovil pěstování špaldy. K spotřebitelům zároveň navrací čirok, červenou čočku, pohanku či žlutý hrách.




Martin Hutař je zastáncem ekologického zemědělství a majitelem největšího producenta biopotravin v Česku, společnosti PRO-BIO. Společnost s více než 140 zaměstnanci a ročním obratem přesahujícím 250 mil. korun sídlí ve Starém Městě nedaleko Šumperku. PRO-BIO provozuje tři mlýny, které zpracovávají jak běžné, tak i bezlepkové obiloviny.

Čím je špalda výjimečná?

Tradice pěstování pšenice špaldy v Evropě má hluboké kořeny, které sahají až do období 6 000 let př. n. l. V polovině dvacátého století se však od pěstování špaldy upustilo. Důvodem byla nízká výnosnost. Díky tomu se bez nadměrného šlechtění zachovala původní jedinečnost špaldy.

Nyní je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice, s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin. Špaldová mouka si razí cestu k spotřebitelům nejen přes obchody se zdravou výživou, ale také do pekáren, které špaldové pečivo častěji zařazují do svého sortimentu.

A právě za navrácením špaldy na česká pole stojí Martin Hutař, který pšenici špaldu po revoluci vysel na polích v podhůří Jeseníků.

Za vyšší cenou stojí nižší výnosnost i proces zpracování

Samostatnou kapitolou špaldové mouky je její cena. Ta je závislá na samotném pěstování, sklizni i skladování pšenice špaldy. Výnosnost běžné pšenice ozimé je přibližně 7 tun na hektar. V ekologickém zemědělství je výnosnost přibližně 5 tun. „U pšenice špaldy je výnosnost výrazně nižší, o takových třicet pět, čtyřicet procent. Navíc je špalda obilnina pluchatá, má až třicet pět procent pluch – slupek, i o to je její výnos výrazně nižší,“ říká Martin Hutař.

Menší výtěžnost, proces loupání špaldy, větší nároky na skladovací prostory a také samotná doprava sklizené špaldy stojí za vyšší cenou špaldové mouky. Její chuti a výživným hodnotám se ale údajně nic nevyrovná.

Ve společnosti PRO-BIO si zároveň dovedou poradit i s velkým množstvím odpadních špaldových slupek, které používají jako podestýlku pro ovce, hnojivo na pole, ale také jako palivo k vytápění.

Mouka pro celiaky z bezlepkového mlýnu

Veškerou úrodu obilovin zpracovává společnost PRO-BIO ve svých vlastních třech mlýnech. K plnému využití mlýnů navíc společnosti vykupuje obiloviny od tuzemských biopěstitelů.

V mlýnech PRO-BIO se zpracovává nejen špalda, ale také ječmen, žito, celozrnné mouky, zrna, kroupy, krupice, trhanky a další. Specialitou Martina Hutaře jsou bezlepkové mouky, pro jejichž produkci vybudovali nový bezlepkový mlýn za dvacet milionů korun. V bezlepkovém mlýně zpracovávají i luštěniny a čirok. Součástí mlýnu je také bezlepková balírna hotových produktů.

Bude mít PRO-BIO vlastní pekárnu?

S vlastními mlýny, polnostmi se špaldou a dalšími obilovinami se nabízí logické otázka, zda Martin Hutař neuvažuje o vlastní pekárně? „Je to cesta, mluvíme o tom, je to jeden z možných kroků. Do pěti let se možná kváskového chleba od PRO-BIO dočkáte,“ řekl v rozhovoru pro server Vitalia.cz Martin Hutař.


Zaujal vás článek?   


Autor: redakce



V diskusi zatím není žádný příspěvek. Buďte první!

Nový příspěvek do diskuse



Katalog firem,
produktů a služeb

Místo pro Vaše odkazy. V případě splnění registračních podmínek zdarma zveřejníme.

Vyhledávání Nová registrace

Newsletter

Chcete zůstat v obraze? Připojte se k naší komunitě profesionálů. Objednejte si zasílání nejaktuálnějších příspěvků mailem.

Přihlásit k odběru
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů
TEN ART, spol. s r.o.
Vyzkoušej Ekonomický Software DUNA
Výstaviště České Budějovice a.s.
MODERNÍ TECHNOLOGIE PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL IV