Pekařů ubývá, chleba zdražuje: Tradiční řemeslo čelí existenčním hrozbám

Chleba, rohlíky, koláče – to vše patří k základům české pekařské gastronomie. Za jejich chutí a vůní se ale skrývá poctivá práce pekařů, kterých bohužel v Česku ubývá. České pekárny se již delší dobu potýkají s vážným problémem, a to s nedostatkem kvalifikovaných pekařů. Což vede k nutnosti zdražovat pečivo anebo v horších případech i k zániku některých pekáren.

Důvodů nízkého zájmu o pekařské řemeslo je hned několik. Práce pekaře je totiž fyzicky náročná, musí se začínat brzy ráno a často jsou pekaři odměňováni nízkou mzdou. Mladé lidi v dnešní době láká spíše komfortní práce s kratší pracovní dobou a vyšším výdělkem.

Situaci zhoršuje i klesající počet učňovských oborů v pekařství. Mnoho středních škol tyto obory nenabízí a zájemci o studium tak musí dojíždět do vzdálenějších měst. Z důvodu nízkého zájmu o tyto obory také na některých školách dochází k úplnému zrušení těchto učebních oborů.

O vzdělávání v pekařském oboru je v posledních letech opravdu nízký zájem, a větu „pekařina, to byla jasná volba“ už mezi mladými vůbec neuslyšíte. V celé České republice každoročně dostane výuční list zhruba 80 pekařů. Například letos na střední škole hotelové a služeb v Kroměříži získali výuční list v pekařském oboru pouze dva absolventi. Potravinářský průmysl v České republice však potřebuje mnohem více absolventů tohoto řemesla.

Proto, aby se dalo pekařské řemeslo zachránit je nutné zbavit se stereotypu, že pekařina je nekvalifikovaná manuální práce. Místo toho je potřeba prezentovat pekařství jako poctivé řemeslo s bohatou historií a tradicí. Dále je potřeba si uvědomit, že pekaři nejsou jen výrobci chleba, ale spíše samozvaní umělci, kteří dokáží z obyčejných surovin, jako je mouka, voda a kvas, tvořit lahodné a krásné produkty. A proto je důležité zdůrazňovat jejich dovednost, preciznost a fantazii, s jakou k pečení přistupují.

Důležitou roli zde mohou hrát například i investice do moderních technologií a postupů, které by mohly usnadnit práci pekařů a zároveň zvýšit kvalitu pekařských výrobků. To by mohlo vést k větší efektivitě výroby, širší nabídce produktů a celkovému posílení konkurenceschopnosti českých pekáren.

Letos, a dokonce už i loni však došlo ke zdražení chleba samotného, ale ani tento fakt nepřilákal mladé nadějné pekaře do oboru. Zdražování chleba a pečiva celkově, je však důsledkem jedna války na Ukrajině, jelikož tato událost narušila dodavatelské řetězce a vedla nejen k prudkému nárustu cen obilovin, ale také i ke ztížení jeho dostupnosti. Dalším problémem v této oblasti pak bylo také nevýšení cen energie, což se taktéž promítlo do nákladů na dopravu, ale také do nákladů na výrobu a skladování surovin. To nadále tlačí nahoru ceny mouky a dalších pekařských surovin. No a posledním problémem je jako všude jinde inflace. Celková inflace v České republice v roce 2024 dosahuje rekordních hodnot, což se opět promítá do cen potravin a také samotného pečiva.

Počátky pekařství sahají až do prehistorie, kdy lidé začali zpracovávat obilná zrna a péct jednoduché placky. První doklady o pečení chleba pocházejí z Egypta a Mezopotámie z období 8 000 let př. n. l. V těchto civilizacích se pečení chleba stalo důležitou součástí společenského života a chleba se stal symbolem prosperity a hojnosti. Ve 21. století čelí pekařství novým výzvám, jako je konkurence ze strany supermarketů a nyní tedy i nedostatku pekařů v tomto oboru. Pekařství se také stává čím dál více zaměřené na udržitelnost a na používání lokálních surovin.

Zachování pekařského řemesla je důležité nejen pro dostupnost chutného a kvalitního pečiva, ale i pro zachování tradice a kulturního dědictví.