Revoluce ve znamení mouky

V dnešní době roste zájem nejen o zdravý životní styl, ale také o rozmanitost. Za rostoucí poptávkou nezaostává ani nabídka a kromě druhů mouky, které zažívají renesanci, přibyla i spousta nových možností. V obchodech i na internetu si dnes zákazník může vybrat nejen mouku pšeničnou, žitnou, ovesnou, kukuřičnou nebo pohankovou, ale také mandlovou, kokosovou, rýžovou a mnohé další. Tuto změnu jistě kromě milovníků zdravého životního stylu a experimentátorů ocení i celiatici, kteří si nyní mohou pečivo užívat do sytosti.

Pšenice je stále číslo jedna

Pšenice samozřejmě i tak zatím představuje více než polovinu obilovin pěstovaných v EU a pokud se podíváme na konzumaci obilovin v ČR, zjistíme, že na osobu se u nás za rok zkonzumuje 100 kg mouky pšeničné, 10 kg žitné, 2 kg ovesných vloček a 2 kg zbylých obilovin.

Ať už však jde o jakoukoliv obilnou mouku, pozitivním faktem je, že 97,5% mouky je českého původu a ze zahraničí dovážíme jen zbylých 2,5%, které představují především mouku z tvrdé pšenice, která je vhodná na výrobu těstovin.

Přestože pšenice českému trhu stále dominuje, z nabídky na pultech prodejen, poptávky zákazníků, receptů v moderních kuchařkách i článků o zdravé výživě je zřetelné, že situace se již znatelně dala do pohybu.

Prodejci se předhánějí v nadstandardní nabídce

Mouky vyrobené z obilnin samozřejmě může zákazník koupit v základních verzích hladká, polohrubá a hrubá, avšak ani to ještě není vše. Mouka se nabízí celozrnná, a to dokonce i hladká. Tu v České republice nabízí zatím pouze mlýn Perner, který ovšem svou Pernerku dodává i do sítí supermarketů, takže je běžně k dostání.

Výjimkou nejsou ani mouky v bio kvalitě nebo mouky vyráběné tradičními historickými metodami. Některé mlýny zároveň dbají na udržitelnost a šetrnost při výrobě a balení nebo na použití ryze českých obilovin. Mouka Madja z Výčap například pochází pouze z obilí vypěstovaného majiteli mlýna, mele se čerstvá na objednávku zákazníka a prodává se v bavlněných pytlících s vratnou zálohou.