Výkonný ředitel Britské federace pekařů Gordon Polson toto rozhodnutí vítá, protože je to v zájmu zdraví zákazníků a spokojení jsou i lékaři, kteří po tomto kroku volali už dávno.
Nejde však o nic nového nebo překvapivého. Samotná Británie má již od konce druhé světové války zkušenosti s přídavkem železa, vápníku a vitamínů skupiny B do mouky. Přidáním kyseliny listové na seznam se zařadí po boku Austrálie, Nového Zélandu, Kanady a dalších zemí, jejichž mouka již kyselinu listovou obsahuje. V Austrálii se tato politika vyplatila a dle výzkumů se počet poškození neurální trubice snížil o 15%.
Pro výrobce to pravděpodobně nebude velká změna. Stačí jen změnit etikety. Někteří výrobci pečiva a snídaňových cereálií již své výrobky o kyselinu listovou obohacovali dobrovolně a pozadu nezůstali ani mnohé bezlepkové potraviny.
Kyselina listová patří mezi vitamíny skupiny B a vyskytuje se buď ve formě přirozeného folátu v zelenině jako je špenát či brokolice nebo ve formě syntetického vitamínu B9. Společně s vitamínem B12 se podílí na tvorbě DNA, krve, vývoji mozku a míchy a růstových procesech. Je obzvláště prospěšná pro těhotné ženy.
Zaujal vás článek?
Autor: redakce
Místo pro Vaše odkazy. V případě splnění registračních podmínek zdarma zveřejníme.
Vyhledávání Nová registraceChcete zůstat v obraze? Připojte se k naší komunitě profesionálů. Objednejte si zasílání nejaktuálnějších příspěvků mailem.
Přihlásit k odběru
Nový příspěvek do diskuse