Historie vánočního pečiva a cukroví

Předchůdcem křesťanského vánočního cukroví byly pohanské zvyky. V rámci pohanských oslav se připravovalo pečivo, kterému byla přisuzována magická moc. Pečivo ve tvaru slunce či zvířecích postav se věšelo do světnice, chlévu či na ovocné stromy a mělo ochránit stavení, zvířata i úrodu před temnými silami.

Historie vánočního cukroví v podobě, tak jak ho známe dnes, sahá přibližně do začátku 19. století. Jeho předchůdcem byly nejrůznější figurky ze sušeného ovoce a ořechů, které sloužily dětem na hraní i k snědku. Na vesnicích připravovali cukroví z dostupných domácích surovin. Těmi byli především jablka, švestky, med a ořechy. Do cukroví se dokonce přidával česnek či pepř, který byl v minulosti základem pro oblíbený perník. Vedle toho v bohatých měšťanských rodinách si hospodyňky mohly dovolit více rozmanitých surovin, cizokrajné koření i nejrůznější zdobení.

K vánočnímu pečivu patří vánočky a adventní štoly

Vedle tradičního cukroví patří k Vánocům také adventní štoly a vánočky, jejichž tvar symbolizuje Ježíškův povijan. Uvádí se, že adventní štoly pochází ze středověkých klášterů, ze kterých vzešel také zvyk podávat cukroví a vánoční pečivo k uctění památky narození Ježíše Krista. Podle tradice se mělo péct cukroví z vlastní úrody, aby i v příštím roce byla zachována hojnost úrody.

Nejoblíbenější druhy cukroví

V současnosti připravují hospodyňky i profesionální pekaři cukroví především z mouky, vajec, cukru a másla. Přídavnými surovinami jsou oříšky, čokoláda, kakao či kandované ovoce. Typickou vánoční vůni dodává cukroví skořice, vanilka a rum.

Tradice také říkají, že hospodyňka by měla mít připraveno 7 druhů cukroví. K nejoblíbenějším druhům českých spotřebitelů patří linecká kolečka, vanilkové rohlíčky, plněné košíky, vosí hnízda, medvědí tlapky, marokánky, rumové kuličky a mnoho druhů nepečeného cukroví.