V boji proti plýtvání Češi stále zapomínají na pečivo

Důležitým faktorem je správné skladování pečiva. Pečivo, které spotřebitel uchová v plastovém sáčku, brzy ztratí svou křupavost a začne gumovatět. „V plastovém sáčku nedochází k proudění vzduchu. Pečivo ovšem neustále produkuje určitou vlhkost, po pár hodinách v něm tedy může docházet k tvorbě plísní. Nejlepší je dát pečivo rovnou v obchodě do papírového sáčku, které jsou většinou už u pečiva automaticky,“ prozradil Pavel Tušek, pekařský technolog ze společnosti Zeelandia.

Poté, co je pečivo doneseno domů, je potřeba zabalit jej do plátýnka nebo plátěného pytlíku a uložit na tmavé místo. Díky tomu bude pečivo dýchat a neoschne. Vyplatí se také nákup dřevěného chlebníku. Některé druhy chleba navíc vydrží mnohem déle než jiné. Nejvíce trvanlívý bývá kváskový chléb, který sice vydrží déle měkký, a je díky vyšší kyselosti méně náchylný k napadení plísní a bakteriemi. Chléb z obchodu, ať už se jedná o vícezrnný, celozrnný či bílý, vydrží správně uložený i 5 až 7 dní. „I když může být bezpečné ho jíst i po týdnu, v tomto okamžiku je pečivo obvykle zastaralé. Domácí chleba můžete skladovat ve spíži zhruba 4 až 5 dní,“ vysvětluje Pavel Tušek.

Z tvrdých rohlíků, housek, baget i toastového chleba je možné po důkladném vysušení udělat strouhanku. Čerstvé pečivo se může také zamrazit v menším množství v sáčku na mrazení. V mrazničce vydrží asi 3 měsíce. Po vyjmutí z mrazničky se pečivo rozmrazuje při pokojové teplotě, což u chleba zabere asi 3 hodiny. Nakrájené pečivo nakrájelo lze rozmrazit i v topinkovači při nastavení nižší intenzity ohřevu. Rozmrazování v klasické troubě sice vede ke krásně křupavému pečivu, ale je neekonomický z důvodu vysoké spotřeby energie. „Zároveň je potřeba dávat pozor, aby nebylo pečivo vysušené. Další možností je pečivo rozmrazit a pak mu v troubě jen dodat křupavost krátkým zapečením,“ radí Pavel Tušek. Chléb a pečivo, které již prošlo tepelnou úpravou, je však určené pro rychlou spotřebu.

Pokud průměrná česká domácnost o 2-3 členech omezí plýtvání, může ročně ušetřit přes osm tisíc.  Čtyřčlenná rodina zhruba 14 tisíc korun ročně. Čísla vychází z výpočtů provedených Vysokou školou ekonomickou v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň Jídlo. Při výpočtu finální sumy muselo být zahrnuto mnoho proměnných. „Mysleli jsme i na jejich složení, s dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více. Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech Mendelu bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety. Výpočet dále pracuje s inflací včetně predikce České národní banky na rok 2023 a také s kvalifikovaným odhadem vlivu skutečnosti, že již v průběhu loňského roku k nějakému poklesu plýtvání potravinami v domácnostech vlivem ekonomické krize došlo,” vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.