Akci navštívila řada potravinářských odborníků a dalších významných hostů. Ministr zemědělství Milan Jurečka ve svém příspěvku zdůraznil podporu tuzemských kvalitních potravin, což je zejména v tomto oboru velmi trefné. Určitě dáte zapravdu, že pečivo by mělo být pokud možno místní a regionální záležitostí. Generálním partnerem akce se stala společnost Penny Market, jež lokálním dodavatelů chleba a pečiva poskytuje velký prostor.
V rámci doprovodného programu byla uspořádána velká výstava chlebového sortimentu, ta výborně zdokumentovala výjimečně širokou nabídku chleba na našem trhu. Rekord 102 nejrůznějších druhů chleba na jednom místě z letošního Břevnova zaznamenala i Agentura Dobrý den Pelhřimov.
Spotřeba chleba u nás zaznamenávala po mnoho let pokles, nyní se ustálila na přibližně 40 kg na osobu a rok. Průměrně 17 % položek v českém nákupním košíku tvoří pekařské výrobky. Podle předsedy Svazu pekařů Jaromír Dřízhala patří český pekařský trh k nejvyspělejším v Evropě. Nabídka je pestrá, co se týká tvaru, surovin i hmotnosti, existuje mnoho regionálních specialit. Chléb u nás vyrábí přes 700 klasických pekáren, každý den se jej vyprodukuje okolo 1 milionu kusů! Rovněž přibývá lidí, kteří si chléb pečou doma, i když většinou spíše příležitostně. Jan Dřízhal upozorňuje na to, že se za poslední roky zvýšila i hygiena výroby a distribuce chleba. Hodnotu českého chleba určitě oceníme, vycestujeme-li a nějakou dobu do zahraničí. Většině lidem tam chybí z potravin nejvíce právě poctivý chléb.
V obchodech je chléb dostupný 7 dní v týdnu, i během svátků. Zavážen je čerstvý až 3x denně! K dispozici jsou jak velké bochníky, tak i ty menší, některým zákazníkům vyhovuje více krájený či balený chléb pro svou praktičnost. Například na cestách určitě takový chléb oceníte. Zákazníci stále častěji vyhledávají v regálech své oblíbené chleby od lokálních výrobců. Spotřebitel by měl vybírat i podle složení, jelikož kvalitní suroviny mají příznivý vliv na zažívání a zdraví. Žádoucí je vysoký podíl žitné a celozrnné mouky, blahodárně působí přírodní kvas. Chléb je u nás poměrně levný v porovnání s okolními státy, cena je srážena kvůli politice obchodních řetězců, které často nabízejí pečivo v akcích. Kvůli tomu ztrácí řemeslo atraktivitu pro mladé lidi a pekaři nemohou tolik investovat do rozvoje výroby. Obchodní řetězce by mezi sebou neměly soutěžit v co nejnižší ceny za pekařské výrobky, ale snažit se nabídnout co nejvyšší kvalitu a šíři sortimentu. Měli bychom si uvědomit, že mýtus levného chleba vznikl za socialismu, kdy byla cena prakticky ze 100 % dotována. Od roku 1989 se náklady na výrobu chleba zvýšily desetinásobně, jeho cena ovšem jen pětinásobně!
Pekaři reagují na měnící se tržní prostředí a spotřebitelské preference. Spotřebitelé stále více dávají přednost speciálním a dražším druhům chleba, ty dnes tvoří už téměř třetinu sortimentu. Vznikají nové řemeslné pekárny. Mnoho lidí začíná vyhledávat regionální výrobky, a to nejen na farmářských trzích. Lidé rádi vyzkouší něco nového a láká je i netradiční složení. Faktem ale je, že stále zůstává nejkupovanějším druhem chléb pšenično-žitný. Nejčastěji zákazníci sáhnou po chlebu Šumava či nepomoučeném Konzumním chlebu. Za uplynulé čtvrtstoletí se radikálně zvýšila četnost nákupu chleba, ale podstatně snížily hmotnosti. Zákazníci totiž preferují čerstvost a dnes již většinou není potřeba nakupovat chléb „do zásoby“.
Zaujal vás článek?
Autor: redakce
Místo pro Vaše odkazy. V případě splnění registračních podmínek zdarma zveřejníme.
Vyhledávání Nová registraceChcete zůstat v obraze? Připojte se k naší komunitě profesionálů. Objednejte si zasílání nejaktuálnějších příspěvků mailem.
Přihlásit k odběru
Nový příspěvek do diskuse