EUDR a pekárny: Kterých surovin se týká a co ověřit u dodavatelů

Co je cílem nařízení EUDR

Nařízení Evropské unie o produktech nezpůsobujících odlesňování, známé pod zkratkou EUDR, má omezit uvádění výrobků spojených s odlesňováním a degradací lesů na evropský trh. Jeho cílem je zajistit, aby vybrané komodity a výrobky z nich pocházející nebyly spojeny s odlesňováním po 31. prosinci 2020 a aby byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země původu.

Nařízení se vztahuje na sedm základních komodit: skot, kakao, kávu, palmu olejnou, kaučuk, sóju a dřevo. Vedle samotných komodit zahrnuje také vybrané výrobky, které jsou z nich vyrobené. Jejich přesný seznam je uveden v příloze I nařízení.

Pro pekárenské provozy je podstatné, že EUDR nepokrývá automaticky všechny potraviny obsahující některou z uvedených surovin. Rozhoduje konkrétní výrobek a jeho zařazení podle kombinované nomenklatury, tedy celního kódu uvedeného v příloze I. Nestačí proto pouze zjistit, zda receptura obsahuje například kakao nebo palmový olej. Je nutné ověřit, zda daná surovina nebo výrobek skutečně spadá do vymezeného rozsahu nařízení.

Kterých výrobků v pekárně se vyplatí prověřit

V pekárnách se mohou vyskytovat suroviny, které patří mezi komodity uvedené v EUDR. Typicky jde o kakao používané při výrobě čokoládových náplní, polev, krémů a dalších pekařských či cukrářských výrobků. Pozornost si zaslouží také káva, sójové složky a produkty z palmy olejné.

Právě u palmového oleje je důležité rozlišovat mezi samotnou surovinou a jejími zpracovanými deriváty. Ne každý tukový nebo pekařský přípravek automaticky spadá do působnosti EUDR. Rozhoduje jeho konkrétní složení, celní zařazení a to, zda je uveden v příloze I. Evropská komise navíc v roce 2026 aktualizovala seznam dotčených výrobků. Některé nově doplněné produkty, například určité deriváty palmového oleje, mají být do působnosti nařízení zahrnuty až od 30. prosince 2027.

Pekárny by proto měly prověřit zejména:

- kakao a kakaové výrobky používané v náplních, polevách a čokoládových složkách;
- kávu a kávové výrobky používané v náplních, krémech nebo dalších produktech;
- tukové směsi a další přípravky obsahující palmový olej nebo jeho deriváty;
- sójové složky a výrobky, které mohou spadat do příslušných kategorií nařízení.

Běžná mouka, cukr, vejce nebo mléko mezi sedm základních komodit EUDR nepatří. To však neznamená, že není potřeba prověřovat složitější směsi nebo hotové výrobky. U každé potenciálně dotčené položky je rozhodující její přesná klasifikace, nikoli pouze obchodní název nebo obecné označení suroviny.

Rozhoduje také role podniku v dodavatelském řetězci

Povinnosti podle EUDR se neodvíjejí pouze od toho, jakou surovinu pekárna používá. Důležité je také postavení firmy v dodavatelském řetězci.

Jiná situace nastává u společnosti, která příslušnou komoditu nebo výrobek dováží ze země mimo Evropskou unii a jako první jej uvádí na evropský trh, a jiná u pekárny, která nakupuje surovinu od tuzemského dodavatele. Nařízení rozlišuje hospodářské subjekty, které příslušné výrobky uvádějí na trh nebo vyvážejí, a další články dodavatelského řetězce, například navazující hospodářské subjekty a obchodníky.

Pokud pekárna nakupuje relevantní surovinu od dodavatele v EU, neznamená to automaticky, že musí sama provádět celý proces náležité péče včetně získávání údajů o původu komodity a podávání vlastního prohlášení. Může vystupovat jako navazující subjekt v dodavatelském řetězci, pro který platí odlišný rozsah povinností.

Důležitá je také velikost podniku a konkrétní postavení firmy. Aktualizovaná pravidla rozlišují povinnosti malých a středních podniků od povinností velkých společností. U navazujících subjektů a obchodníků se například uplatňují především povinnosti týkající se evidence dodavatelů a odběratelů a uchovávání příslušných údajů. U některých kategorií podniků se přidávají další požadavky, například registrace v informačním systému nebo ověření v případě konkrétního podezření na nesoulad.

Před určením povinností je proto vhodné nejprve vyjasnit, zda firma skutečně uvádí relevantní výrobek na trh jako první, nebo jej pouze nakupuje od jiného subjektu v rámci EU.

Co by měla pekárna ověřit u dodavatelů

Praktickým začátkem je komunikace s dodavateli surovin. Pekárna by měla zjistit, zda se na dodávanou položku EUDR vztahuje a jaké informace může dodavatel k jejímu původu a legislativnímu statusu poskytnout.

U relevantních výrobků je vhodné ověřit především:

- přesné obchodní označení a případně celní zařazení výrobku;
- zda výrobek spadá do přílohy I nařízení;
- zda dodavatel vystupuje jako subjekt, který již splnil povinnosti náležité péče;
- zda se k výrobku vztahuje referenční číslo prohlášení o náležité péči nebo identifikátor zjednodušeného prohlášení;
- jaké informace a doklady má pekárna podle své role v řetězci uchovávat.

Nejde přitom pouze o získání obecného potvrzení, že dodavatel „splňuje EUDR“. Důležité je vědět, ke kterému konkrétnímu výrobku se informace vztahují a zda odpovídají skutečnému postavení dodavatele v řetězci.

Pokud dodavatel dodává více druhů surovin, je vhodné vyžádat si informace odděleně pro jednotlivé relevantní položky. Jedno obecné prohlášení za celý sortiment nemusí být pro správné posouzení dostačující.

Jak může vypadat kontrola v běžném pekárenském provozu

Představme si pekárnu, která vyrábí běžné pečivo, sladké výrobky a několik druhů cukrářských specialit. Nakupuje mouku, cukr, vejce, máslo, kakaové směsi, čokoládové polevy a několik hotových tukových přípravků.

Prvním krokem je vytvoření přehledu používaných surovin a jejich dodavatelů. U mouky, cukru nebo vajec není důvod automaticky předpokládat povinnosti podle EUDR. U kakaových výrobků a některých tukových přípravků je však vhodné ověřit přesné zařazení podle přílohy I.

Pokud se ukáže, že konkrétní výrobek do působnosti nařízení spadá, pekárna následně posoudí, jakou roli v jeho dodavatelském řetězci zastává. Jestliže surovinu nakupuje od dodavatele v Česku nebo jiné zemi EU, měla by si vyjasnit, zda jde o první navazující subjekt, případně jaké identifikační údaje a evidenci musí podle aktuálních pravidel uchovávat.

Jiný postup bude nutný v případě, kdy podnik relevantní komoditu nebo výrobek dováží přímo ze země mimo EU. V takové situaci může přebírat odpovědnost za splnění povinností spojených s náležitou péčí, včetně získání potřebných informací o původu a posouzení rizika.

Takový přehled pomůže odlišit skutečně relevantní položky od těch, které se nařízení netýká. Zároveň zabrání tomu, aby podnik zbytečně zatěžoval evidencí všechny své nákupy bez ohledu na jejich povahu.

Evidence a příprava na nové povinnosti

Vyplatí se nastavit jednoduchý systém, ve kterém bude možné dohledat relevantní suroviny, dodavatele, jejich zařazení a potřebné doklady nebo identifikační údaje. V menší pekárně může jít o přehlednou tabulku navázanou na nákupní evidenci. Ve větším provozu lze informace začlenit do systému řízení nákupu nebo skladového hospodářství.

Důležité je, aby evidence odpovídala skutečným povinnostem konkrétního podniku. Není nutné vytvářet složitou administrativu pro každou surovinu, která se v provozu používá. Smyslem je mít přehled o výrobcích, na které se EUDR vztahuje, a umět doložit informace požadované pro danou roli v dodavatelském řetězci.

Pozornost je vhodné věnovat také změnám dodavatelů a receptur. Pokud pekárna začne používat jinou kakaovou směs, tukový přípravek nebo hotovou surovinu od nového dodavatele, může se změnit i její zařazení nebo dostupnost potřebných informací. Kontrola by proto neměla být jednorázovou administrativní akcí, ale součástí běžného řízení nákupu.

Kdy začnou povinnosti platit

Termíny uplatňování EUDR se v průběhu příprav nařízení několikrát měnily. Podle aktuálních informací Evropské komise se hlavní povinnosti začnou uplatňovat od 30. prosince 2026 u velkých a středních podniků a také u některých malých a mikropodniků, které již spadají pod evropské předpisy o dřevu. Pro většinu ostatních malých a mikropodniků je stanoven termín 30. června 2027.

U nově doplněných výrobků v příloze I, včetně vybraných derivátů palmového oleje, se počítá s uplatňováním od 30. prosince 2027.

Pekárny by proto neměly vycházet pouze z obecné informace o jednom datu účinnosti. Rozhodující je velikost podniku, jeho role v dodavatelském řetězci a konkrétní výrobek. V případě nejasností je vhodné ověřit aktuální znění nařízení a oficiální pokyny Evropské komise, případně konzultovat konkrétní situaci s odborníkem na celní zařazení a legislativu dodavatelského řetězce.

Co by si měly pekárny odnést

EUDR neznamená, že každá pekárna musí automaticky zavést rozsáhlý nový systém evidence pro všechny používané suroviny. Základem je nejprve zjistit, zda se na konkrétní výrobky a činnosti podniku nařízení vůbec vztahuje.

Největší smysl má začít přehledem potenciálně dotčených surovin, ověřením jejich zařazení a komunikací s dodavateli. Teprve podle výsledku lze určit, jaké povinnosti se na konkrétní pekárenský provoz vztahují a jakou dokumentaci je potřeba vést.

Včasná příprava může podnikům ušetřit zbytečnou administrativu i komplikace při nákupu surovin. Především jim umožní mít jasno v tom, za co odpovídají samy a jaké informace musí získat od svých obchodních partnerů.