Jaroslav Chochole
  

Jaroslav Chochole


Jaroslav Chochole se narodil a vyrostl ve mlýně a ve mlýně pracuje stále. Je předsedou Společenstva mlynářů a pekařů, které sídlí na pražském Pankráci. Hned v sousedství mlýna, kde má svou firmu DELTA (provoz Mlýn a provoz Křupky) právě Jaroslav Chochole.




Vy jste vlastně strávil ve mlýně a v mlynařině celý dosavadní život...

Přesně tak, narodil jsme se ve vodním jihočeském mlýně a mlel jsem mouku, už když mi bylo kolem deseti let. Nikdy mi pak nepřišlo, že bych mohl dělat něco jiného. Po absolvování potravinářské školy a po vojně jsem začal pracovat v pražském mlýně na Pankráci. Tenhle mlýn tady na pankrácké pláni stojí už od roku 1925, tehdy to byla skoro osamocená stavba, kdežto dnes je součástí rušného okolí rušné pražské čtvrti...

O jaké druhy mouky je největší zájem?

Druhy mouky se příliš nemění. U nás vede spotřeba hrubé mouky, v té my Češi bezkonkurenčně kralujeme – jsou za tím naše knedlíky. Jinde mají jen mouku hladkou a polohrubou. Jsou některé mlýny, které se zaměřují na mletí speciálních mouk, jako je špaldová, biomouka a další.

Co by kvalitě a rozmanitosti pečiva v současnosti pomohlo?

A nejen kvalitě a rozmanitosti, nesmíme především zapomínat na spokojenost konečného spotřebitele – i když to všechno dohromady jde ruku v ruce. Podle mého názoru by kvalitu a spokojenost zvýšilo to, kdyby se produkce malých pekáren dostala na lokální úrovni do obchodních řetězců. Malí pekaři mají své prodejny, uplatňují se v místním měřítku na trzích. Ale ...

Ale?

Ale my mlynáři to vidíme přesně: spotřeba mouky u malých odběratelů, tedy malých pekáren, stále postupně klesá. Proč? Je za tím právě jejich odbyt, tedy různé překážky, těžkosti, které musejí překonávat. Mohlo by se péci více a ještě rozmanitěji – kdyby...Kdyby se právě oni třeba dostali do obchodních řetězců. Co brání celostátním řetězcům, aby měl v každém kraji a okrese lokální typické pečivo? Lidi by to s jásotem přivítali a pekaři samozřejmě také. Takže na to si musí odpovědět třetí strana – což jsou právě prodejní řetězce.

A na co by se měly ve svém sortimentu zaměřit právě malé pekárny?

Malé pekárny by se měly věnovat dále a stále více výrobě speciálních pekařských výrobků. Nemohou konkurovat velkým pekárnách v běžném pečivu, a ani by to neměl být jejich cíl a úkol. Lokální speciality a speciality jednotlivých pekáren, tak, aby se zase chodilo pro jenom tyhle koláčky do téhle pekárny a pro skvělý speciální chleba zase do jiné, pokud mám chuť. A abych si je mohl koupit v prodejnách řetězců. Tam směřují kroky nejvíce lidí, protože tam koupí všechno poř jednom a a – to také není zanedbatelné – mohou tam zaparkovat. Lidé si už ale nacházejí své pekaře, jako mají své řezníky a zelináře. A to je dobře. Pečivo se prodává na trzích, v malých krámcích – ale to je málo, chybí mi pořád jak jsme řekl ta nabídka specialit od malých pekařů v prodejních řetězcích.“

Čím se zabývá Společenstvo mlynářů a pekařů ČR?

Sdružujeme naše mlynáře a pekaře, dlouhodobě sledujeme ceny obilí a mouky a také monitorujeme ceny pekařských výrobků. V současné době jsme právě svědky zdražování pšenice, což se odráží na současném zdražování mouky, které postihne pekaře. S cena mouky je to v současné době tak: ceny v naší republice už nekopírují ceny obilí v Hamburku, jako tomu bylo v minulosti. Určují je nyní zahraniční obchodníci, kteří u nás obilí nakupují. A prodávali jsme od loňské nadúrody hodně, vývoz byl vysoký. A tak ceny u nás letí nahoru. Vždyť od ledna do května letošního roku cena pšenice stoupla o 1200 ,- Kč. Od 4200 korun za tunu se za těch pár měsíců zvedla k dnešním 5400 korunám.

Jak je to s vyučením se na mlynáře nyní?

Jako problém v oboru vidíme fakt, že po roce 1989 přestal být zájem o obor mlynář a začal klesat počty učňů. Dnes tak jde na mlynáře jen někdo z mlynářské rodiny, z rodu, kde mají mlýn. Vystuduje Střední průmyslovou školu v Pardubicích – obor technologie potravin – zpracování mouky (nebo mlynářství a výroba krmiv). Stane se tak mlynářem s maturitou.

A co obecně budoucnost bílého řemesla?

Celý život jsem strávil v mlynařině. A tak vím a je mi jasné – a samozřejmě nejen mě – že jistota našeho oboru je taková: dokud lidé budou jíst pečivo, mlýny budou stále mlít obilí, pekaři stále sázet chleby do pece. A pečivo se pořád konzumuje stále, denně, každodenně. zkrátka řetěz obilí, mouka a pečivo z něj tady budou asi navěky. A co by podle mě mělo být naším cílem: jednoznačně kvalita českého pečiva a spokojenost českých zákazníků, mlynářů i pekařů.


Zaujal vás článek?   


Autor: redakce

Jaroslav Chochole
Jaroslav Chochole
Jaroslav Chochole
Jaroslav Chochole

 



V diskusi zatím není žádný příspěvek. Buďte první!

Nový příspěvek do diskuse



Katalog firem,
produktů a služeb

Místo pro Vaše odkazy. V případě splnění registračních podmínek zdarma zveřejníme.

Vyhledávání Nová registrace

Newsletter

Chcete zůstat v obraze? Připojte se k naší komunitě profesionálů. Objednejte si zasílání nejaktuálnějších příspěvků mailem.

Přihlásit k odběru
Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů
TEN ART, spol. s r.o.
Vyzkoušej Ekonomický Software DUNA
Výstaviště České Budějovice a.s.
MODERNÍ TECHNOLOGIE PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL IV
Futurpol - dodáváme a servisujeme ucelená řešení pro pekárenské a potravinářské provozy a surovinová hospodářství.